JEDNÁNÍ KRAJSKÉHO SOUDU V OSTRAVĚ V ČESKÉM TĚŠÍNĚ
Neplatnost hlasování a neplatnost voleb do zastupitelstva Města Český Těšín
V pondělí 15.11.2010 bude na radnici jednání KS o komunálních volbách u nás. Jedná se o vážnou věc, a to nejenom na úrovni Českého Těšína. Jde o stav demokracie v naší zemi. Jde o to, jestli jsou u nás volby projevem nepřímé demokracie. Jde o to, jestli v přímých volbách volíme své zastupitele, anebo jsme účastníky komparsu ve frašce, kde o zastupitelích rozhodují „kmotři“ podle množství koupených hlasů. Pokud ano, pak je dáno za pravdu těm, co říkají, že k volbám nemá smysl chodit. Stačí, aby se ti, pro které jsou volby handlem, sešli např. v Centralu nebo Na Brandýse a volby „zrealizovali“ podle svých představ finančních. Co si o letošních volbách myslíme, to jsme na těchto stránkách už vyjádřili dříve.
Že jsme komunální volby dali k soudu považujeme za jediné správné. Mlčet a nejednat by znamenalo se podřídit a rezignovat na vlastní důstojnost. Je ke škodě věci, že další strany nepochopily, že způsob voleb v Českém Těšíně zpochybnil základní princip demokracie v oblasti politické moci. Že se jedná o principiální záležitost a ne o lokální kosmetický nedostatek. Tady se chovat jako „chytrá horákyně“ není zrovna to správné.
V pondělí se tedy bude rozhodovat. Kdyby už nic více, aspoň to. Věříme, že spolu s dalšími podobnými volebními kauzami pomůžeme ke změně právních předpisů ku prospěchu ochrany našich demokratických práv.
Zkrácenou a upravenou část Návrhu podanou ke Krajskému soudu Vám předkládáme.
Část z návrhu Návrh na neplatnost hlasování a neplatnost voleb do zastupitelstva Města Český Těšín konaných ve dnech 15. a 16. října 2010 dle § 90 s.ř.s., v platném znění, a § 60 zákona
do Krajskému soudu v Ostravě politickým hnutím Nestraníci, koalicí politického hnutí Hnutí pro Těšín a politickou stranou Strana zelených a politickou stranou TOP 09.
…
Navrhovatelé tvrdí, že ve volbách, a to při hlasování podstatné části voličů, byly použity masovým způsobem a celoplošně (tj. u voličů ve většině volebních okrsků) metody, které jsou v rozporu s regulérním průběhem voleb založených na principech svobodných a demokratických voleb, když dle přesvědčení navrhovatelů se volby do zastupitelstva uskutečnily v rozporu s autonomními projevy vůle podstatné části voličů, čímž volby a jejich průběh (zejm. způsob hlasování) byly zatíženy volební vadou založenou na skutečném deformování vůle podstatné části voličů ve volbách formálně zúčastněných. Uvedené jednání spočívalo v masivním, předem připraveném a vysoce organizovaném ovlivňování vůle voličů, jejich formálním hlasováním za předem slíbenou a (zpravidla) až po hlasování vyplacenou odměnu, přičemž uvedené postupy byly provázeny promyšlenými mechanismy kontroly navenek formálně projevené vůle, hlasováním pro jednu s voličem předem domluvenou volební stranu, přičemž uvedené bylo provázeno systémem motivací možnosti vysokých výdělků pro tzv. „nákupčí“ hlasů. Těmito postupy došlo nejen k porušování základních ústavních principů svobodných a demokratických voleb a právního státu, který na těchto principech stojí, ale i konkrétních ustanovení zákona, který tyto principy blíže rozvádí, a to takovým způsobem, který objektivně ovlivnil výsledky voleb, byť dle dikce § 60 odst. 3 zákona postačí porušení zákona takovým způsobem, který mohl výsledky voleb (potencionálně) ovlivnit (tzv. princip potencionální kauzality ve volebním soudnictví).
…
Systém placení za hlasování voličů pro stranu SOS začal být připravován a organizován dostatečně dlouhou před konáním voleb (odhadem cca. 6 týdnů), přičemž byl založen na systémů „nákupčích“ (dealerů) jednotlivých hlasů, kteří pro uvedenou činnost byli finančně motivováni tak, že za každého zajištěného voliče, kterému nejprve slíbili a později měli vyplatit či vyplatili odměnu (zpravidla v částce 500,- Kč) sami dostali vyplacenu částku (zpravidla rovněž ve výši 500,- Kč, tzn. na jednoho získaného voliče byla s největší pravděpodobností vyčleněna částka 1.000,- Kč). V trestněprávní praxi se tento systém označuje jako „letadlo“, event. „pyramida“, byť v daném případě se jednalo patrně pouze o tři stupně (osoba poskytující peníze – nákupčí hlasů – odměněný volič), byť z některých indícií je zřejmé, že nákupčí mohl rozdělením finanční odměny motivovat ještě další osoby, např. obsluhu v restauracích, která dodávala tipy na voliče, které pak dále instruoval nákupčí. Jsou dána zjištění, že mezi nákupčími byly v prvé řadě některé osoby, které figurovaly přímo na kandidátce volební strany č. 4, ale později i další osoby … .
…
V den konání voleb, přičemž se jednalo zejm. o pátek 15.10.2010, byly centrem organizování úplatného hlasování zejm. jednotlivé restaurace na území města, kde se oslovení zájemci shromažďovali. Tito byli k volebním místnostem sváženi auty, mnohdy se jednalo o vozidla taxislužby. Volební orgán, který z podnětů jednotlivých občanů měl informace o připravovaném ovlivňování hlasování, se tomuto ještě před konáním voleb snažil zabránit a za tím účelem byla vyznána státní i městská policie, aby byl průběh hlasování policisty monitorován, nicméně masivnímu hlasování za úplatu se přes tuto snahu nepodařilo zabránit – policie zejm. neměla ujasněny zákonné mantinely takového jednání, tedy zda jde o jednání povolené či nikoliv. Souhrnnou zprávou Městské policie Český Těšín však byla na základě hlášení jednotlivých hlídek operačnímu středisku ustanovena některá konkrétní vozidla, která se na svozu voličů podílela. Hlasování za peníze masově využily osoby s evidovaným trvalým pobytem na adrese sídla volebního orgánu (tedy sídla městského úřadu), kdy s ohledem na tuto skutečnost jde o bezdomovce. Je zaznamenána masivní volební účast těchto osob ve volebním okrsku č. 11 (volební místnost Základní škola Havlíčkova, kde volili voliči podle uvedené adresy), kdy bylo volit celkem 97 těchto osob, přičemž u jiných voleb se jejich účast pohybuje mezi 2 až 5 aktivními voliči. …
… Nabídka měla rovněž úspěch mezi studenty středních škol, kteří dosáhli věku pro uplatnění aktivního volebního práva.
Pokud jde o použité kontrolní mechanismy, tedy zajištění toho, aby zprostředkovaný volič skutečně hlasoval tak, jak byl instruován nákupčím, tedy pro volební subjekt s jehož volbou je spojeno vyplacení peněz, navrhovatelé v prvé řadě poukazují na ust. § 17 odst. 2 zákona, podle kterého každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla pro volby zaregistrována, může delegovat jednoho člena do okrskové volební komise v každém volebním okrsku. Jde samozřejmě o zcela legální postup, kterým má být zajištěna vzájemná kontrola mezi soupeřícími politickými subjekty a řádný průběh voleb. Na druhou stranu přítomnost zástupce volební strany, pro kterou má volič úplatně (tedy nikoliv souladu se svou skutečnou a autonomní vůlí) hlasovat může psychologicky působit jako prostředek kontroly zejm. účasti tohoto voliče u volebního procesu (viz. …, že přítomní zástupci měli mít k dispozici dokonce seznamy získaných voličů). …. Jsou to případy, kdy u mnoha lístků (např. v okrsku č. 3 a dalších) byla zaškrtnuta strana SOS avšak navíc ještě i řada kandidátů z této volební strany (např. prvních 20 či 21 kandidátů, apod.). Při volebním systému, kdy je možno v komunálních volbách hlasovat buď jen pro volební stranu (tehdy obdrží hlas všichni její kandidáti), nebo jen pro určité kandidáty napříč volebními stranami, příp. v kombinaci těchto metod, není sice hlasovací lístek, kde jsou současně se zakřížkovanou stranou zaškrtnuti i její jednotliví kandidáti, neplatným, ale započítávají se hlasy všem kandidátům volební strany a k „preferenčním“ hlasům se nepřihlíží. Je zcela vyloučeno, aby v daném případě se jednalo o jakýsi shodný „masový“ omyl, kdy řada voličů dle vlastní vůle v tajném hlasování vyplní hlasovací lístek nesprávným způsobem, avšak zcela totožně. S největší pravděpodobností se tak jedná právě o kontrolní mechanismus sloužící ke zjištění zpětné vazby, tedy toho kolik voličů, kteří inkasovali odměnu za hlasování, skutečně vložilo do urny poté, co vystoupili z prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků (tedy z poza tzv. plenty), předem nestandardně vyplněný hlasovací lístek, přičemž tato zpětná kontrola může následně sloužit pro určení výše výplaty pro nákupčího, kdy je ověřitelné, kolik voličů požadovaným způsobem skutečně odvolilo. Kontrolou těchto hlasovacích lístků je možno současně dovodit, zda byly vyplňovány stejným psacím prostředkem, apod. Bude nezbytné, aby soud vyžádal zapečetěnou volební dokumentaci a dle poznatků ze záznamů jednotlivých volebních komisí uvedené sporné lístky podrobil přezkoumání (např. u volebního okrsku č. 23 zahrnující voliče bydlící v Mostech u Českého Těšína, jsou zjištění o takovýchto sporných hlasovacích lístcích se zakřížkováním strany č. 4 a současně kandidáta č. 3, kterým je osoba s bydlištěm v této části města, kde současně provozuje restauraci).
…
Z vyjádření členů komisí dále vyplynulo, že dokonce i v prostorech volebních místností se opakovaně vyskytovaly osoby, které instruovaly voliče, jak mají volit, event. se voliči vyptávali např. na to, kde je jejich vedoucí, který jim má vyplatit peníze. Řada neobvyklých událostí, zejm. s výskytem osob, které volby „organizovaly“ a voliče instruovaly v bezprostředním okolí volebních místností by pak rovněž měla vyplynout ze záznamů pořízených volebními komisemi. Nejenže v případě přítomnosti těchto osob před volebními místnostmi jde o další (přinejmenším psychologický) kontrolní mechanismus požadované volby konkrétní strany či kandidáta, ale toto jednání, jakož i jednání výše popsané (přítomnost jiných osob ve volební místnosti), přímo naráží na zákonný zákaz volební agitace a propagace ve dnech voleb dle § 30 odst. 3 zákona a je bezesporu jeho porušením. Nejjednodušší a patrně nejčastěji používaný kontrolní mechanismus požadovaného odvolení nikoliv dle skutečné vůle voliče, ale dle vůle osoby, která finanční obnos za hlasování vyplácí, pak spočívá v jednání, které je založeno na požadování prázdného volebních lístku u volební komise před hlasováním s tím, že volič má u sebe již předem, jinou osobou vyplněný hlasovací lístek, který za plentou vloží do obálky a vyžádaný prázdný hlasovací lístek pak odevzdá nákupčímu jako důkaz toho, že předpokládanou volbu za plentou nezměnil a současně jako požadovanou pojistku pro vyplacení peněz … . Řada poznatků by měla být zaznamenána o tom, že voliči se přímo po volebních komisí dožadovali zaplacení dohodnuté částky za hlasování (totální neznalost volebního procesu a dezorientace osob, které se voleb účastnily poprvé) i událost z jednoho okrsku, že „svědomitá a čestná“ volička se na hlasovací lístky pro oba typy voleb i podepsala, patrně ve snaze o možnost zkontrolování toho, jak za úplatu skutečně volila (zřejmé porušení principu tajnosti voleb - § 2 zákona).
…
Prvotním úkolem volebního soudnictví je ochrana funkce voleb v demokratické společnosti, přičemž základní funkcí je zajištění řádného provedení voleb. Nejde jen o práva voličů a volebních stran, nýbrž též o práva kandidátů na členy zastupitelstva, která vyplývají z práva ucházet se za rovných podmínek o volené funkce (nález IV. ÚS 787/06). Smyslem a účelem institutu volebního soudnictví v demokratickém právním státě je nezávislý přezkum regulérnosti průběhu a výsledku voleb (nález III. ÚS 885/06). Výše popsaným jednáním, které z moci peněz manipuluje skutečnou vůlí voličů a vzhledem k masovosti a promyšlenému systému získávání voličů podstatným způsobem i ovlivňuje výsledky voleb, tak dle navrhovatelů bylo principiálně porušeno nejen aktivní volební právo, tedy právo volit dle § 4 zákona, ale též volební právo pasivní některých jiných kandidátů účastnících se voleb do zastupitelstva, kterým vzhledem k výše popsanému jednání bylo toto právo garantované zákonem upřeno, tj. došlo k porušení jejich práva být volen dle § 5 zákona.
Podle § 2 zákona se volby do zastupitelstev obcí konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním, přičemž v té souvislosti zákon v poznámce 2) pod čarou odkazuje přímo na čl. 102 Ústavy ČR, podle jehož odstavce prvního jsou členové zastupitelstev voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Zákonem stanovený princip výkonu volebního práva u obecních zastupitelstev tajným hlasováním je spjat se zabezpečením svobodného vyjádření vůle voliče. Uvedený princip spočívá v tom, že pro voliče jsou zajištěny podmínky, které znemožňují zjišťovat a zjistit, jak konkrétní volič hlasoval a jaký byl obsah jeho rozhodnutí. V daném případě toto zákonné ustanovení bylo v nemalé míře porušeno, neboť voliči hlasující za úplatu hlasovali dle vůle jiné osoby (té která jim úplatu nabídla, příp. zaplatila či finanční prostředky poskytla), přičemž výše popsanými kontrolními mechanismy byl zákonem stanovený princip tajného hlasování zabezpečujícím svobodné vyjádření vůle významným způsobem porušen (min. nákupčí hlasů věděl, jak konkrétně volič za úplatu hlasoval a tuto mu vyplatil až poté, co uvedenou volbu volič osvědčil předání vyžádaného prázdného hlasovacího lístku). Tímto jednáním však byl porušen i princip přímosti dle § 2 zákona, jehož obsahem je obecně stav, kdy volič přímo, tedy bez dalšího zprostředkovatele rozhoduje o zvolení jím (tedy přímo hlasujícím voličem) preferovaného kandidáta nebo preferovanou volební stranu (volič v daném situaci nikoho nepreferoval, ale jeho vůle byla ovlivněna vidinou odměny za požadované hlasování, příp. tato svobodná vůle u něj přímo absentovala). V obecné rovině z ust. § 2 zákona vyplývá nárok voliče své aktivní volební právo vykonat svobodně, za stejných podmínek s ostatními, přímo a tajným hlasováním – tyto principy byly v daném případě porušeny.
Uvedeným principům výslovně zakotveným zákonem je však nadřazen princip svobodných voleb, který je z obsahu a smyslu zákona dovoditelný, byť ne v zákoně výslovně vyjádřený. Bez něho sebedokonalejší uplatnění ostatních principů v zákoně výslovně uvedených ztrácí jakýkoliv smysl. Uvedený princip je zakotven v čl. 21 Listiny (základní právo na svobodné volby), podle kterého občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí svobodnou volbou svých zástupců (odst. 1); volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním, přičemž podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon (odst. 3) – občané mají za rovných podmínek přístup k voleným veřejným funkcím (odst. 4). Uvedené základní politické právo rozvíjí dále čl. 22 Listiny, podle kterého zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Dále dle mezinárodních smluv, které jsou dle čl. 10 Ústavy součástí právního řádu a mají přednost před zákony, a to dle čl. 25 písm. b) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech má každý občan právo a možnost, bez jakýchkoliv rozdílů a bez neodůvodněných omezení volit a být volen v pravidelných volbách, jež se budou konat na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva, tajným hlasováním zabezpečujícím svobodu hlasování a dle čl. 3 Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, dle něhož se smluvní strany zavazují konat v rozumných intervalech svobodné volby s tajným hlasováním za podmínek, které zajistí svobodné vyjádření názorů lidu při volbě zákonodárného sboru (v posuzovaném případě voleb do zastupitelstva nelze v žádném případě u úplatného hlasování hovořit o svobodném vyjádření názoru lidu, neboť hlasování probíhá nikoliv dle vůle voliče, který se toliko formálně ve volbách vyjadřuje, ale dle názoru jiné osoby, která voliči za kontrolované hlasování platí). Princip svobodných voleb je vyjádřen jednak ve svobodě se voleb vůbec zúčastnit (v současné době není v našem právním řádu uzákoněna povinnost volit), kdy výrazná část voličů by tohoto práva v daném případě vůbec nevyužila, nebýt nabídky snadného a rychlého výdělku (viz statistiky volební účasti dále v tomto podání, příp. zjištění o neobvyklé vysoké účasti např. bezdomovců), a dále, pokud jde o aktivní volební právo, ve svobodě dle vlastní vůle vybrat si preferovaného kandidáta (ne kandidáta preferovaného zprostředkovatelem platícím za hlasování voliči úplatu) – takovéto hlasování v podstatě popírá základní smysl voleb a může být ad absurdum nahrazeno možností přímého nákupu určitých veřejných funkcí.
V daném případě mají však navrhovatelé zato, že v podstatě ze shodných důvodů došlo i k porušení § 33 odst. 1 zákona (zásady hlasování), podle kterého volič hlasuje osobně, přičemž zastoupení není přípustné. Z čistě formálního hlediska (nicméně věc je nutno posuzovat především materiálně, viz. nález IV. ÚS 787/06 - „každý případ je nutno posuzovat a vyhodnocovat nikoliv formálně, nýbrž materiálně: vždy individuálně a s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem) bylo zákonu v těchto směrech učiněno zadost, nicméně uplacený volič (až na výjimky, tj. voliče, kteří se, ačkoliv přijali peníze za hlasování, vzepřeli projevení vůle platící osoby a např. vhodili do urny prázdnou úřední obálku nebo ji tam nevhodili vůbec, viz dále statistiky voleb), formálně sice hlasuje osobně, nicméně nevyjadřuje svou osobní vůli, a je to tedy fakticky totéž, jakoby za něj hlasovala jiná osoba. Obdobně lze argumentovat ve vztahu k formální nepřípustnosti zastoupení při hlasování.
Patrně nejjednoznačnější, za situace, kdy zákon výslovně nezakazuje uplácení voličů v přímé souvislosti s procesem hlasování a následnou kontrolu jimi formálně vyjádřené vůle, se v daném případě jeví porušení, event. hromadné porušování ust. § 30 odst. 3 zákona, podle kterého ve dny voleb je zakázána volební agitace pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí. … Z volebními komisemi zaznamenaných poznatků k průběhu voleb (a navrhovatelé věří, že i z policejního spisu, který v tomto řízení žádají připojit) vyplývá jednoznačně porušování tohoto zákonného ustanovení, a to jak přímo ve volebních místnostech (opakovaná přítomnost osob, které voličům radí, jak mají postupovat a do hlasování zasahují, pokusy voličů opustit místnost v průběhu hlasování s vyžádaným hlasovacím lístkem za účelem porady s třetí osobou, jak lístek vyplnit), tak zejm. v jejich bezprostředním okolí (svážení voličů vozidly přímo k volebním místnostem a jejich doprovázení, výskyt různých osob v průběhu voleb před volebními místnostmi, které jednotlivé voliče instruují, dotaz voliče k volební komisi, kde je jejich vedoucí, který má vyplatit peníze, apod.), přičemž cílem, kterého má být takovými postupy a přímou kontrolou voličů na místě samém dosaženo, je volba co největšího počtu kandidátů jedné volební strany do zastupitelstva, a to za úplatu poskytnutou nejen voliči, ale současně i osobě, která k tomuto cíli uvedeného voliče, resp. co největší počet voličů organizovaným a předem promyšleným způsobem zajistí – takovéto jednání lze bezesporu podřadit pod zákonný pojem volební agitace, i když popsaná jednání mají z hlediska smyslu a podstaty samotných voleb mnohem závažnější rozsah a charakter než běžné formy používané volební agitace, jaké zákonodárce při koncipování tohoto ustanovení patrně předvídal.
Pokud jde o podpůrné důkazy, kterými lze argumentovat ve prospěch závěru, že volby do zastupitelstva byly v daném případě skutečně významným způsobem ovlivněny, pokud jde o jejich výsledky, lze uvést následující. Uvedené je prokazováno zejm. jednotlivými sjetinami z oficiálních internetových stránek Českého statistického úřadu, na nichž jsou zveřejněny kompletní výsledky voleb (www.volby.cz), přičemž tyto přílohy jsou rovněž číslovány a v odkazech v dalším textu tohoto podání označovány jako „statistika č. ...“. V prvé řadě nutno konstatovat, že Strana pro otevřenou společnost je z hlediska celostátního významu vyjádřeného volebními výsledky stranou v politickém spektru zcela bezvýznamnou, když ve sněmovních volbách konaných v roce 2010 vůbec nekandidovala (statistika č. 1). Uvedená politická strana kandidovala naposledy v krajských volbách v roce 2008, a to pouze v Pardubickém kraji, kde dostala celkový počet 727 hlasů, což představuje procentní zisk 0,41% (statistika č. 2 a 3). Lze tedy předpokládat, že nejde o zavedenou a úspěšnou politickou stran, kterou by voliči i v komunálních volbách bez ohledu na konkrétní kandidáty z tohoto důvodu preferovali (jako např. ČSSD, ODS, apod.). Zajímavé je pak nahlédnutí do stanov této politické strany , kde v § 2 odstavci druhém je uvedeno, že strana mj. „odmítá kolektivní manipulaci...“
…
Volební strana SOS v komunálních volbách v Českém Těšíně získala celkem 45585 hlasů, což je těsně za vítěznou ČSSD druhý nejvyšší procentuální zisk, celkových 19,14% (statistika č. 4). Lze konstatovat, že na kandidátní listině nebyly žádné významné osobnosti známé z veřejného života města, tedy vyjma kontroverzní postavy lídra této volební strany, který je sice bývalým místostarostou města, avšak na druhou stranou je veřejně, a to zejm. z opakovaných mediálních kauz zřejmé, že jde současně o osobu vyloučenou z ČSSD (dříve velmi významného člena této strany), vědomého a registrovaného spolupracovníka StB a v neposlední řadě osobou pravomocně odsouzenou pro padělání lustračního osvědčení pro účely účasti v dřívějších volbách (viz. příslušné články z novin a internetových serverů, připojeno na CD nosiči). Této skutečnosti nasvědčuje i rozložení volebního zisku strany SOS ve volbách do zastupitelstva, kdy zisky jednotlivých kandidátů v počtech hlasů (a to i v procentuální rozložení) jsou velmi podobné, což je při systému voleb, kdy je možno hlasovat pro jednotlivé kandidáty napříč volebními stranami či kombinovaně (rozdíl mezi prvním a posledním kandidátem je 3,84% a 3,48% procent, a např. rozdíl v počtu získaných hlasů mezi druhým a předposledním kandidátem je pouhých 86 hlasů, statistika č. 5), zcela neobvyklé. Pro srovnání je možno nahlédnoud např. na výsledky kandidátní listiny volební strany KDU-ČSL, která dosáhla ve volbách srovnatelného výsledku (18,65%) a rozdíl mezi prvním a posledním kandidátem na listině je 2900 a 1239, což je celých 1661 hlasů, a vyjádřeno procentuálně v podílu hlasů 6,52% a 2,58% (statistika č. 6). Další srovnání je možno provést s volebními výsledky strany SOS PRO OPAVU, která v tomto městě volby se ziskem 28,21% hlasů vyhrála – i zde je velký rozdíl mezi získanými hlasy prvního a posledního kandidáta (7838 a 3759, statistika č. 7), z čehož je zřejmé, že v tomto městě za uvedenou stranu kandidovaly osobnosti, mj. na prvním místě např. předsedkyně této politické strany (email č. 9). V našem případě tyto volební zisky potvrzují skutečnost, že pro stranu SOS byly vhazovány takřka výhradně hlasovací lístky pouze se zakřížkováním celé strany, tedy všech kandidátů uvedené volební strany. Zcela markantní je toto zjištění u okrsků, kde byly zaznamenány výše popsané, shodně a nestandardně vyplněné hlasovací lístky se současnými preferencemi některých kandidátů téže strany (např. volební okrsek č. 3 – statistika č. 8, volební okrsek č. 14 – statistika č. 9 nebo volební okresek č. 23 – statistika č. 10).
Pokud jde o stranu SOS pak tato v průběhu volebního období od posledních komunálních voleb nevyvíjela v Českém Těšíně žádnou činnost (viz. vyjádření mluvčí českotěšínské radnice p. Doroty Havlíkové v médiích, na připojeném CD nosiči), na kandidátní listině nebyl zapsán jediný člen této strany (email č. 9). Předvolební kampaň této strany byla velmi jednoduchá a jejím nástrojem byl v podstatě jediný plakát s heslem „SOS STOP zadlužování města“ (téma zadlužování města přitom v Českém Těšíně není nikterak aktuální, město v předchozím volebním období hospodařilo řádně). Nikde nebylo vyobrazení jednotlivých kandidátů, jejich představení, apod. Uvedené lze dokumentovat mimořádným vydáním Těšínských listů ze dne 22.9.2010. Těsně před volbami byl pak do schránek občanů doručován populistický leták s řadou nepravdivých údajů (např. schválení vyjádření k záměru je prezentováno jako souhlas se záměrem, tvrzení, že strana provedla privatizaci bytového fondu, přičemž v zastupitelstvu města dosud nikdy v minulosti nebyla zastoupena). Lze předpokládat, že takto vedená předvolební kampaň nemůže oslovit podstatnou část voličů, kteří tomuto v celostátním rozměru bezvýznamnému politickému subjektu vhodí hlas pro celou stranu. Navíc současné koaliční strany ve snaze po zamezení manipulacím, ihned na nepravdivá tvrzení strany SOS reagovala samostatným letákem, distribuovaných ještě před volbami obyvatelům města. Je sice pravdou, že u minulých komunálních voleb uvedená strana neočekávaně dosáhla 4% volebních hlasů (statistika č. 11), nicméně tehdy byla vedena masivní a věcná předvolební kampaň a zejm. jsou dány indicie (záznam č. 3), že již i v té době byly použity praktiky nakupování voličů, byť v mnohem menší a méně organizované a propracované formě.
…
Podpůrně je možno argumentovat i výsledky 1. kola senátních voleb ve volebním obvodě Český Těšín (resp. volební obvod č. 73 - Frýdek-Místek) konaných souběžně s volbami do zastupitelstva, neboť v těchto volbách samostatně kandidoval na senátora volební lídr strany SOS a z jednotlivých záznamů vyplývá, že úplatným voličům byl předáván současně i hlasovací lístek kandidáta p. Mariana Kuśe pro tyto volby (např. záznam č. 1 a 14). Ze statistickým výsledků pak vyplývá, že jen v Českém Těšíně obdržel tento kontroverzní a možno říci neoblíbený politik celkem 1629 platných hlasů (tj. 18.99%, statistika č. 12), ačkoliv v celém volebním obvodu pro senátní volby obdržel při celkovém počtu 99077 registrovaných voličů pouhých 1817 hlasů (tj. celkových 4,47%, statistika č. 13), tj. v celé zbývající části volebního obvodu navíc pouze 188 hlasů (ve větších městech např. v Třinci z 30396 voličů pouhých 41 hlasů, tj. 0,19% - statistika č. 14, nebo v Jablunkově z 4578 voličů, celkem 5 hlasů, tj. 0,24% - statistika č. 15). Přitom v senátních volbách v Českém Těšíně uvedený kandidát nevedl žádnou předvolební kampaň, což je např. seznatelné z předložených volebních Těšínských listů, kde jako jediný není vůbec prezentován. Dále možno uvést, že v senátních volbách v roce 2006 ve volebním obvodu č. 74 Karviná, kde Marian Kuś rovněž kandidoval, z počtu 105631 registrovaných voličů přes masivní předvolebních kampaň s častým vyobrazením kandidáta tento obdržel pouhých 468 hlasů, což představuje 1,37% (statistika č. 16).
…
Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem, proto všichni výše označení navrhovatelé
n a v r h u j í ,
aby volební soud ve smyslu ust. § 90 s.ř.s a § 60 zákona rozhodl o tom, že volby do zastupitelstva Města Český Těšín, konané ve dnech 15. a 16. října, jsou neplatné,
a že důsledkem vyslovení neplatnosti těchto voleb je dána nutnost konání opakovaných voleb do tohoto zastupitelstva.
Nestraníci
MUDr. Tomáš Henner
koalice Hnutí pro Těšín a Strana zelených
Ing. Lubomír Matěj
TOP 09
Jaroslav Dembinný
V Českém Těšíně dne 29.10.2010